Každého z nás možná občas napadne, jak si stojí vlastně naše banky. A co by se tak asi stalo v případě, kdyby právě banka, do které jsme se rozhodli uložit své finance, zkrachovala? Je dobré vědět, co se vlastně děje s našimi penězi, které zřejmě neleží na hromádce v sejfu. Určitě by se tam ani nevešly.
Změna, která platí od 1. 1. 2016 přináší komplexnější systém ochrany vkladatelů a podpory stability na finančním trhu ve formě Garančního systému finančního trhu. Tímto tedy pojištění vkladů i nadále zůstává jistotou pro každého vkladatele a funguje i Fond pojištění vkladů. Nově vzniklý Fond pro řešení krize bude spravovat finanční prostředky použitelné na aktivní řešení krizové situace a může předejít i krachu finanční instituce.
Pro naše klidné spaní je dobré vědět, že naše vklady u dané banky jsou pojištěné Fondem pojištění vkladů. Právě k datu 1. června se tato instituce nazývá Garanční systém finančního trhu - GSFT. Peníze jsou pojištěny do výše 100 000 EUR, což je asi 2,7 milionu korun. Tato částka je daná zákonem, vycházejícím z platných evropských směrnic. Takto každý klient získá náhradu souhrnu všech svých vkladů na pojištěných produktech. Stejným datem, tedy 1. červnem se zkrátila i lhůta vyplacení náhrad vkladů na 7 dní z původních 20 dnů.
Je dobré také vědět, jaké úspory pojištěné nemáme. Do tohoto systému pojištění vkladů nepatří směnky, dluhopisy, akcie, podílové listy a jiné cenné papíry.
Pokud by banka nebo družstevní záložna nebo stavební spořitelna zkrachovala, naše dluhy nám bohužel zůstanou. Úvěry v prvním období začneme splácet insolvenčnímu správci stanovenému soudcem. Ten bude nakládat s majetkovou podstatou banky tak, aby co nejlépe a nejrychleji zpeněžil majetek a vyrovnal veškeré dluhy. Banka tedy musí rozprodat svůj majetek jiným finančním institucím včetně úvěrového portfolia. Pak nastává naše druhé období a úvěry začneme splácet své nové bance, která naše závazky v podstatě odkoupí. Podmínky splácení úvěru zůstanou stejné.
Úpadek bank se řídí zejména § 367 až 388 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona. Dále se postupuje podle § 7a zejména odst. 3) a § 35 odst. 2 zákona o bankách.
Další změna, která platí od data 1. ledna 2016, zní takto. Fyzické osoby mají ze zákona pojištěny dočasně vysoké vklady nad 100 000 euro. Jmenovitě jsou to vklady plynoucí z dědictví, prodeje nemovitosti určené k bydlení, rozvodového vyrovnání, jednorázové důchodové dávky, odstupného při propuštění ze zaměstnání, inkasa pojistného plnění a náhrady škody pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti. Má to podmínku, kdy vklad musí být vložen do banky v období 3 měsíce před krachem banky.
Garanční systém bude tedy spravovat veškeré finanční prostředky. Ty budou použity v případě potřeby pro výplatu náhrad vkladů, řešení případných problémů finančních institucí a pomohou odvrátit případný krach. Pro všechny klienty bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen budou tak posíleny jistoty pro jejich uložené peníze v podobě pojištění a flexibilní přístup k výplatám náhrad. Garanční systém bude lépe provázán s Českou národní bankou a Ministerstvem financí ČR.
Jak je to s nynějším Fondem pojištění vkladů? Stane se základním pilířem Garančního systému a integruje se právě do Garančního systému finančního trhu ve formě organizační a účetní jednotky. Náplň jeho činnosti bude stejná. Všechny zmíněné finanční instituce budou do tohoto fondu přispívat i nadále.
Novinkou je zřízený Fond pro řešení krize, také integrovaný pod Garanční systém jako organizační a účetní jednotka. Zde budou ukládány finanční prostředky pro případ krize. Dojde-li k ohrožení stability na finančním trhu, peníze budou použity jako prevence krachu a k vyplácení náhrad vkladů v případě potřeby. Tento fond není určený k přímým výplatám náhrad vkladů.
Přispívat budou finanční instituce, které jsou již zapojené do systému pojištění vkladů. Tedy banky, družstevní záložny a stavební spořitelny. Nově budou přispívat i někteří obchodníci s cennými papíry. Rozhodování o způsobu použití prostředků tohoto fondu v případě krachu má v pravomoci Česká národní banka - ČNB. Výše celkových příspěvků má činit 2 až 3 miliardy korun ročně a cíl je částka 25 miliard korun ve fondu.
Pro přispěvatele bude největší změnou zavedení rizikově vážených příspěvků. Poplatky institucí, které jsou povinně zapojeny, budou nově zohledňovat i míru rizika, kterou pro trh daná instituce představuje. Čím vyšší míra rizika, tím vyšší příspěvek do Fondu pojištění vkladů. Obdobný systém bude zaveden i pro příspěvky do Fondu pro řešení krize. Řídícími orgány Garančního systému bude správní a výkonná rada.
Klienti budou lépe informováni před podpisem smlouvy o účtu či vkladu a nejméně jednou ročně obdrží od banky informaci o výši a systému pojištění, kontaktní údaje a informace pro případ platební neschopnosti banky.
Vytvořeno v systému CHYTRÝ WEB MAKLÉŘE
Tomawell s.r.o. © 2025