Vyplatí se spotřebitelům osobní bankrot?
Informace obsažené v tomto článku mají pouze informativní charakter a nesouvisí s žádnou reklamní nabídkou. Výpočty se mohou lišit podle konkrétního produktu.
Autor článku je redakce E-konzultant.
Slyšeli jste, že každý měsíc žádá více než 1 000 lidí o osobní bankrot? Lidé, kteří splácí více půjček, ale nebaví je to, občas napadne urychlit splácení osobním bankrotem. Podívejte sene třech příkladech, kolik by lidem po bankrotu zůstalo peněz a jak by se změnil jejich život.
Proč stát umožňuje osobní bankrot
Osobní bankrot nabízí několik výhod – dlužník může snížit své dluhy až na 30 % z původní výše, ochrání svůj majetek před exekucí, zbaví se otravných vymahačů a místo několika splátek bude mít jedinou. Zdá se vám podezřelé, že stát něco takového umožňuje? Proč to dělá?
Zákonodárci tak reagovali na problematiku dnešní doby – půjčit peníze si lidé mohou relativně snadno, ale někdy špatně odhadnou své možnosti splácení. Půjčky se pak kupí jedna na druhou a dostávají se do začarovaného kruhu splátek a nových úvěrů. Nemusí to být ani vina špatného plánování. Každý může nečekaně přijít o práci a dostat se do databáze dlužníků je pak mnohem snazší. Dluhy stále rostou, navyšují se o pokuty, přibývají poplatky exekučním firmám a dlužníci se mohou dostat do závažné životní krize. Jak známo, zoufalí lidé dělají zoufalé věci a to státu rozhodně nepřinese pozitivní hodnoty.
Proto 1. ledna roku 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahradil původní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Tímto zákonem chtěli zákonodárci docílit mimo jiné toho, aby byl dlužník motivován řešit svůj úpadek včas a aby mohl být případně sanován (tj. finančně zachráněn).
Osobním bankrotem se dlužník zbaví všech věřitelů
Existují dvě varianty, jak se lze oddlužit. Pokud dlužník vlastní nějaký majetek a s ohledem na jeho vzdělání či dovednosti se nedá očekávat, že v budoucnu dosáhne takové výplaty, ze které by se dalo něco „zabavit“, může soud navrhnout zpeněžení jeho majetku. Jaký je potom rozdíl mezi osobním bankrotem a exekucí? Exekuce řeší dluhy jen u jednoho věřitele, zatímco osobním bankrotem se dlužník "zbaví" věřitelů všech.
Chodí-li do řádného zaměstnání a vydělá si měsíčně takovou částku, ze které něco zbude i po odečtení tzv. nezabavitelného minima (nutné finanční prostředky k životu), rozhodne u něj soud pravděpodobně pro splátkový kalendář. Nepřijde o svůj majetek, ale po dobu pěti let bude mít měsíčně k dispozici jen nutné finanční minimum. Tato varianta je pro věřitele výhodná, protože splácení neskončí na 30 %, ale pokračuje celých pět let, klidně až do uhrazení 100 % pohledávek.
Praktická ukázka oddlužení: Kolik dlužník zaplatí
Varianta osobního bankrotu pomocí prodeje majetku je poměrně jasná. O jakých penězích se ale bavíme v případě splátkového kalendáře na 5 let? Podívejte se, jaké přibližně částky by mohli dlužníkovi po osobním bankrotu každý měsíc odebírat a kolik by za ty roky zaplatil z dluhu.
Příklad 1:
Bezdětný svobodný dlužník s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč a dluhem u dvou věřitelů dohromady 200 000 Kč by měsíčně zaplatil z výplaty 5 874 Kč insolvenčnímu správci. Z toho splátka dluhu by byla 4 785 Kč a zbytek částky by pokryl náklady na insolvenčního správce. Za pět let by takový dlužník umořil 100 % dluhu.
Příklad 2:
Tentýž dlužník s výší dluhu 500 000 Kč by s ohledem na svou výplatu odváděl stejnou měsíční částku 5 874 Kč a za pět let by splatil 57 % dluhu, zbytek by mu byl odpuštěn.
Příklad 3:
Dlužnice s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč je v osobním bankrotu společně s manželem, jenž má čistý měsíční příjem 8 000 Kč. Starají se o dvě děti a u dvou věřitelů dluží dohromady 500 000 Kč. Měsíčně by jim bylo zabaveno 4 834 Kč, z čehož by 3 209 Kč byla splátka dluhu a zbytek by padl na odměnu insolvenčnímu správci. Za pět let by tak manželé umořili 39 % dluhu a zbytek by jim byl odpuštěn.
(Jedná se o přibližné údaje, konkrétní výše zabavené částky se mohou lišit v závislosti na dalších okolnostech případu.)
Kdy o osobní bankrot zažádat
Řešit finanční úpadek pomocí osobního bankrotu (oddlužení) mohou jak právnické osoby, tak fyzické osoby – podnikatelé i nepodnikatelé. Oddlužení má sloužit těm, kteří se do nepříznivé finanční situace dostali hlavně kvůli provozu domácnosti, nikoli kvůli své podnikatelské činnosti. Podnikatelé (fyzické osoby) se tedy také mohou oddlužit, ovšem nemají-li dluhy z podnikání (ale opět z běžného provozu domácnosti).
Zadlužení manželé mohou od roku 2014 nově žádat o oddlužení společně. To v praxi znamená, že dlužník podá jednu žádost za oba manžele. Jsou-li za dluhy zodpovědní oba, je tato varianta jednodušší a výhodnější. Vyhnou se tak tomu, aby byla proti druhému z manželů (který nepodal žádost) zahájena exekuce.
Aby mělo vůbec cenu žádost podat, musí dlužník splnit tyto tři podmínky:
- dlužit nejméně dvěma věřitelům,
- být v prodlení se splácením svých peněžitých závazků více než 30 dnů a
- být v platební neschopnosti (to znamená, že nejste schopni dané závazky splnit).
Jak správně žádost podat
Soud není povinen žádost dlužníka schválit. Rozhoduje se na základě dodaných informací a také ve spolupráci s jeho věřiteli (ti s oddlužením musí souhlasit). Jelikož není možné své věřitele nijak obejít, je vhodné před podáním žádosti projednat věc s nimi.
Dlužník vyplní formulář "Návrh na povolení oddlužení", ve kterém vyznačí, že se jedná zároveň o insolvenční návrh. Kromě zřejmých formalit (označení soudu, kterému návrh adresuje, datum, podpis…) musí doložit údaje o svých příjmech za uplynulé tři roky, rovněž ale finanční plán o svých předpokládaných příjmech v následujících pěti letech.
Doloženým návrhem musí soud přesvědčit o tom, že za pět let dokáže umořit alespoň 30 % výše svých dluhů. Pokud se mu to povede, zbytek mu bude odpuštěn, a on tak má šanci začít nanovo.
Na co si dát pozor
Při rozhodování, zda požádat o osobní bankrot, je nutné důkladně zvážit všechny své možnosti. Pět let je dost dlouhá doba a odevzdávat všechny peníze nad rámec životního minima tak dlouho může být značně svazující. Nejdříve by měl dlužník zjistit, zda by mu nevyhověla například některá banka a nesloučila mu všechny jeho půjčky do jedné. Mohl by tak dluh splácet po menších částkách, ale zároveň by nebyl omezen a zůstala by mu svoboda rozhodování, jak se svou výplatou naloží.
Pokud je jeho situace opravdu vážná a klasické sloučení půjček nepřichází v úvahu, je osobní bankrot rozhodně lepší než se nechat honit exekutory a nervozitou z toho nespat. Dlužníci by ale měli být obezřetní, pokud se rozhodnou využít pro vyřízení žádosti některou z agentur poskytujících tyto služby. Připraví za něj administrativu tak, aby v žádosti nic nechybělo, nicméně nemohou mu zaručit, že soud jeho žádost schválí. Proto je dobré porovnat ceny za tuto službu u jednotlivých firem a vybrat si tu nejvýhodnější, aby nezaplatili nepřiměřeně mnoho peněz za nejasný výsledek.
Autor
